CO JE TAIJI QUAN

V názvosloví vládne poněkud chaos a zmatek a tak se běžně můžeme setkat s různými názvy, např. "Tchaj-ťi-čchüan", "Tai-či-čuan", "Tai Ji Quan", "Tai Chi Chuan" aj., které však mluví o tomtéž pomalém, elegantním a ladném cvičení, které má svůj původ v Číně. Překlad pojmu Tai Ji Quan (čti Tchaj-ťi-čchuan) znamená:

"Pěst Velkého předělu" nebo také:

"Pěst Nejvyšší polarity"

"Pěst Nejzazší konečnosti"

"Pěst Extrémního předělu"

"Tai Ji" samo o sobě znamená "Velký předěl", "Nejvyšší polarita". Jde o filozofické kategorie čínské kosmologie, tedy teorie vzniku vesmíru. Symbolem Tai Ji je čínská monáda, kterou jistě každý z nás již viděl. Pokud chceme pochopit "Tai Ji", tedy "Nejvyšší polaritu (jinu a jangu)", je třeba pochopit další kosmologický pojem a to "Wu Ji" (čti "Wu-ťi"):

Trasa "Tai Ji", "Nejvyšší polarity, střídání jinu a jangu" se po čase navrátí zpět do "Nerozlišeného prázdna" (Wu Ji), které je ve skutečnosti stále imanentně přítomno, které je jen jaksi "přebito nebo přehlušeno" pohybem a děním "Tai Ji". Podobně jako je stále přítomný klid jen "přehlušen" pohybem, který z něj vychází.

Proto se o Tai Ji Quan říká, že hledá klid v pohybu a pohyb v klidu. Tato cesta, tento koloběh zrození Tai Ji z Wu Ji a jeho trvání a poté zpět návrat do Wu Ji se nejlépe pochopí při cvičení sestav Tai Ji Quan.

K významu Tai Ji jako bojové umění se dostáváme až přidáním přípony "Quan" (čti "čchuan"), což znamená pěst nebo obecně - tato přípona nese smysl, význam a označení bojového umění.

Tai Ji Quan tedy znamená volně přeloženo: 

Jedná se tedy o bojové umění využívající principů Tai Ji, tedy proměn jinu a jangu.

Pro osvětlení významu pojmu Tai Ji Quan se též vžilo označení "Stínový box" nebo "Box proti vlastnímu stínu".

Tai Ji Quan je možné vnímat jako tzv. "vnitřní či měkký" styl čínského bojového umění, lze ho vnímat jako:

- rituál

- meditaci

- techniku vitálního, případně i dlouhého života

- zdravý životní styl

- nástroj sebekultivace a sebepoznání

- nástroj autoterapie a rehabilitace

Tai Ji Quan je velmi silná a mocná harmonizující a vyrovnávací psychofyzická disciplína.

Základ filozofie Tai Ji Quan tvoří:

- "Bible taoismu" - spis Tao-te-ťing (Kniha o Tao a ctnosti, Lao-c')

- Kniha proměn I-ťing s celou staročínskou kosmologií

- teorie jinu a jangu (obsažena v Knize proměn I-ťing)

- teorie pěti elementů (obsažena v Knize proměn I-ťing)

- teorie tradiční čínské medicíny

Tai Ji Quan je vnitřní disciplína, jde o harmonickou souhru tzv. tří pokladů:

Takto se může v pokročilém praktikantovi rozvinout starobylý, magický a nepopsatelný tok souhrnného, integrovaného pohybu.

Tai Ji Quan nás velice jemným způsobem postupně otevírá hlubokému vnímání a prožívání sebe sama. Hluboké vědomí sebe sama, spočinutí ve vlastním středu - to vše se odráží ve cvičení Tai Ji Quan.

Pokročilého adepta skutečně provází pocit, že se jeho tělo pohybuje jakoby pod vodou a že voda jeho pohybu klade přirozený hydrodynamický odpor. Tyto pocity jsou charakteristické pro vnímání čchi v prostoru.

"Pojem "Tai Ji", tedy "Velký předěl" v podstatě může znamenat energii. Stejně jako moderní fyzika, vychází i filozofie Tai Ji Quan z předpokladu, že pevná hmota není pravdivý jev. Tyto zdi nejsou skutečné - je to jen čirá a nezničitelná energie.

Elektrony se pohybují tak obrovskou rychlostí, že je nemůžeme spatřit. To vytváří pocit pevnosti. A tak je tomu i s naším tělem. To, k čemu se moderní fyzika dopracovala, to věděl Taoismus už tisíce let - že člověk je energií.

Upevňujete-li vědomí, že jste nezničitelná energie, je možné být jako oblak bez hranic a rozpouštějící se v existenci.

Ten, kdo se hluboce ponořil do Tai Ji, již nevytváří rozpory a tím překážky, a pokud se k němu dostanete, pak máte pocit, že skrze něj můžete projít. Neublížíte mu, protože není komu ublížit."

Mistr Čou, který žil v 11. století (1017-1073) v Číně popsal výše zmíněné kosmologické kategorie takto:

"Wu-Ji, Nevydělené, učiní Velký předěl, Tai Ji.

Tai Ji se pohne a zrodí jang.

Pohyb dosáhne maxima a přejde do klidu.

Klid zrodí jin.

Když klid dosáhne maxima, opět nastává pohyb.

Jednou je pohyb a jednou je klid.

Takto jsou sobě vzájemně počátkem.

Vydělením jinu a vydělením jangu se ustanovují dva praprincipy.

Jang se mění a jin se spájí. Z proměn jinu a jangu se rodí voda, oheň, dřevo, kov a zem.

Tato paterá čchi se pravidelně střídá a tak jsou uváděna do chodu čtyři roční období.

Když se pět prvků sjednotí - to znamená, když se sjednotí jin a jang - to je Tai Ji, a Tai Ji má svůj kořen ve Wu Ji, tedy v Nevyděleném."

V průběhu více než čtyřtisícileté historie vzniklo na obrovském území Číny velké množství různých tělesných, duševních a duchovních cvičení. Většinou byla motivována snahou o zachování, prodloužení a zkvalitnění života. Cvičení, která přetrvala dlouhé věky a prokázala tak svoji opodstatněnost, jsou v Číně stále populární. V současnosti patří k nejznámějším a nejrozšířenějším systémům Tai Ji Quan a Qi-gong.

Tai Ji Quan je možné cvičit prakticky kdekoliv a v jakémkoliv volném oděvu a běžné pohodlné obuvi. Vystačíte s prostorem několika málo metrů čtverečních kolem sebe, dá se však cvičit prakticky i namístě. S výjimkou zbraní, se kterými nemusí cvičit každý a s výjimkou cvičení Tchuej-šou ve dvojici nepotřebujete žádné speciální pomůcky ani nářadí ani tréninkového partnera. Tím se Tai Ji Quan stává všeobecně finančně dostupným.

Mnohdy také netuší, že každý pohyb a cvik, byť má mírumilovný nebo poetický název, např. "Bílý jeřáb rozpíná křídla" nebo "Zelenomodrý drak vylézá z vody", představuje obranu nebo útok včetně naznačených bojových technik.

Podle střízlivých odhadů se jen v Číně každodenně věnuje cvičení Tai Ji Quan více než 30 milionů lidí.

Je velice zajímavým jevem, že asi 80 % cvičenců na kurzech a seminářích v Čechách tvoří ženy. Stále zde vládne iluzorní představa o tom, že Tai Ji je druh tance nebo něco podobného a že to vůbec není sport pro muže.

Historicky je ovšem pravda zcela opačná: všichni mistři Tai Ji byli v minulosti pouze muži, tradice se předávala z otce na syny, aby se rodinné umění zachovalo.

Vnější styly jsou oproti těmto vnitřním stylům nedokonalé, neboť používají pouhé vnější síly (tvrdost, čtvercovitost síly, mrtvý bod atd.). Oproti tomu vnitřní styly používají vnitřní sílu, tzv. "ťing" (měkkost, kruhovitost síly, nepřetržitost pohybu atd.).

Později, jakmile se cvičenec naučí ovládat pohyb, dech a Qi, sestavy se cvičí i v rychlém, bojovém tempu. Existují i velmi rychlé a dynamické sestavy Taiji.

Jedině tak může Tai Ji jakožto bojový styl obstát při skutečné akci.

Proto se nelze spokojit jen s pomalým tempem cvičení.

Ne každý cvičenec se však chce soustředit na nácvik bojových dovedností a přiblížit se tak ke skutečnému smyslu Tai Ji.

Osobní cíle a motivace ve cvičení Tai Ji se různí, převažuje cvičení pro zdraví, relaxaci, pohodu a harmonii s Univerzem.

Tai Ji Quan není bojový systém útočný, ale obranný.

Tai Ji Quan je tedy nejrozšířenějším stylem Qi-gongu na světě, přestože se rovnou jedná o bojový styl Qi-gongu (další styly bojového Qi-gongu jsou především Pa-Kua Quan, Sing-I Quan). Mezi nebojové styly Qi-gongu patří především styly, které kladou důraz na zvyšování oběhu Qi za účelem zlepšení zdraví - např. tradiční Wu-čchin si (Hra pěti zvířat), Pa tuan ťin (Osm kusů brokátu) ad.

Efekt cvičení Tai Ji je především zdravotní, relaxační a energetický. Vnitřní energie Qi při cvičení umění Tai Ji volně cirkuluje energetickými drahami - meridiány a zaplavuje svou vitální silou celé tělo a mysl.

Cvičením Tai Ji je možno uvést tělo, energii a mysl do harmonického souladu, mnohokrát znásobit životní sílu Qi, získat sebejistotu a klid cvičením tohoto vnitřního - měkkého stylu čínského bojového umění.

Umění Tai Ji se tradičně skládá z nácviku:

- sestav (Tao-lu)

- cvičení Tchuej-šou tedy "přetlačování rukama", což je cvičení ve dvojici, sloužící k nácviku bojových dovedností

- sparingové sestavy San-šou ve dvojici

- Qi-gongu (pěstování a kultivace vnitřní energie Qi)

- Tai Ji se zbraněmi: meč, šavle, kopí, hůl, koule...

- Čchin-na (zneškodnění protivníka úchopy, pákami a údery na vitální body)

Při pokročilém cvičení Tai Ji zažíváte mnoho stavů a zkušeností:

- pocity tělesné lehkosti, beztíže až netělesnosti

- zastavení času

- splývání s prostorem

- cítíte hmatatelně proudit čchi, která cirkuluje vnějším a vnitřním tělem

- pokročilým ovládáním dechu můžete čchi koncentrovat a takto akumulovanou ji cíleně vyslat

- Teorie Tai Ji a jiných vnitřních stylů např. Pa-Kua a Sing-I vychází mj. i z dokonalého pochopení I-ťingu, "Knihy proměn".

Praktikováním Tai Ji se vám otevře cesta k lepšímu zdraví, uvolnění, relaxaci, osvěžení a vnitřní síle, ale i k většímu sebevědomí. Při cvičení se budete cítit více zakořeněni v těle, budete vlastními zkušenostmi postupně prožívat návrat k vlastnímu středu. Stanete se pozornější a citlivější k sobě i okolí, výrazně se rozvine schopnost intuice a instinktu ve smyslu reagování na proměny sil jinu a jangu.

Praktikování Tai Ji Quan je vlastně praktikování filozofie TAO ismu... Taoismus se snaží popsat, jak je svět postaven a jak funguje na teorii střídání dvou protikladných sil jinu a jangu, které se vzájemně vyvažují. Je třeba říci, že praktikováním Tai Ji Quan nevytváříme princip TAO a rovnováhu jeho protikladných sil jinu a jangu.

- My se totiž principu TAO při cvičení podřizujeme, neboť TAO není třeba vytvářet, ono je zde vždy přítomné...